Jako malá jsem toužila vést vlastní hotýlek nebo penzion. Ani si nepamatuji, jak jsem na tuhle myšlenku přišla, jako dívka uvyklá nepřetržitému životu v panelovém domě jsem příliš často do styku s hotelovými zařízeními nepřišla. Což byl možná ten kámen úrazu. Kořeny by se ale daly možná hledat také v mé odvěké snaze někoho opečovávat. Penzion dnes pořád nemám, ale tendence starat se o ostatní mi zůstala a jistě tím mnohé ve svém okolí dokážu z mně neznámých důvodů ještě občas namíchnout 🙂
Lákadlo na turisty
Jaká pak byla moje radost, když jsme dostali za úkol zpracovat podklady pro propagaci milého a voňavého penzionu v Lužických horách (já jsem obzvlášť háklivá na čistotu a zde bylo tak naklizeno, že jsem se neplánovaně musela zamyslet nad stavem své vlastní domácnosti). Majitel měl přání nalézt vhodné lákadlo na turisty. V rámci pátrání po správné formě to mně osobně mimo jiné přimělo vrátit se do doby (nutno podotknout, že dětského) plánování vlastního podniku a zamyslet se společně s týmem nyní již velmi seriózně nad strastmi a slastmi propagace takového ubytovacího zařízení.
Neznámé končiny
Když vlastníte hotel v Krkonoších či Jizerských horách na oblíbených turistických trasách, dá se předpokládat, že stačí zmínit lokaci a máte z velké části vyhráno, neb potenciální host již bude mít relativně dobré povědomí, nebo aspoň tušení, co všechno může v době své dovolené v takovém místě vidět a zažít. I když… dalo by se namítnout, že na zprofanovaných trasách je také velká ubytovací konkurence, ale to už je z jiného soudku.Představte si nyní, že jste vybudovali penzion v malebné vesničce jménem…Drnovec. Tak první, co si jako zákazník hledající místo k odpočinku řeknete, asi bude „kde to ksakru je?“. Aha. V Lužických horách. A tady může nastat lehká panika. Kde jsou Lužické hory??? Aniž bych podceňovala inteligenci ostatních, věřím, že je mezi nás ještě velká skupina, která si nebude zcela jistá, kam na mapě zapíchnout špendlík a neudělat paní učitelce geografie ostudu. A už vůbec nebude náš potenciální host tušit (bez velmi detailní porady s panem Googlem), co by se tak asi dalo v takovém Drnovci dělat.
Objevovat a zažít znamená víc, než znát na první dobrou
Po zralé úvaze jsme si uvědomili, že překážek podobného typu, které by návštěvník musel překonat, aby sám sebe přesvědčil, že je penzion Drnovec ta správná volba, existuje příliš mnoho a je nezbytně nutné jít na to z opačného konce. Tedy koncem začít.Zní to divně, že? Ale řešení je nesmírně jednoduché. Když získáte v rámci prvního kontaktu přesnou představu o tom, co všechno můžete v katastru a blízkém okolí Drnovce zažít, rozhoduje se vám mnohem snadněji. Dovolená je přece o zážitcích! Až poté vás může zajímat, kde přesně se daná lokalita na mapě nachází. A když tyto informace získáte navíc v komfortní podobě krátkých videí, které snadno shlédnete i v mobilu, pak je to jiná.
Na vlastní kůži
Sbalili jsme tedy turistickou výbavu a vyrazili na výlet. Detaily naší cesty (tyhle výjezdy jsou vždy za odměnu) vás nebudu obtěžovat, ale pokud ji mám shrnout jen několika slovy, musím konstatovat – UŽILI JSME SI TO! Lužické hory jsou nádherné a je v nich tolik k objevování, že jsme se nestačili divit. Jeden z mých nejlepších výletů v posledních letech. Zahrnu-li k tomu navíc nesmírně příjemné domácí prostředí v ubytování a osobnost pana majitele, zařadil se Drnovec mezi místa, kam se budeme moc rádi vracet.Své objevy jsme shrnuli zatím do čtyř jednoduchých a přehledných videí, z nichž každé je zaměřeno na jiný výlet s odlišnými trasami, ale pokaždé v těsné nebo blízké vzdálenosti od ubytování. A již nyní chystáme další pokračování, ve kterém nakoukneme i k sousedům přes hranice.
Ale abych to uzavřela. Vlastní hotýlek si už pořizovat nebudu. Je to řehole a dřina, byť obdivuhodná. A k čemu by mi to také bylo… když už teď jsem jako doma v Penzionu Drnovec.
@MichaelaMuziková