Prezentaci považuji odvždy za zlatou tečku kreativní práce. Nejdříve vás napadla myšlenka. Poté jste pečlivě vytvořili obsah nebo namalovali myšlenkovou mapu. Psali texty, škrtali, dávali ke kontrole kolegům a znovu s připomínkami cizelovali obraty. A teď je to tady. Finále. Prezentace.
Ještě donedávna to byla disciplína na úrovni stand-up comedy. Hezky se rozmluvit, vybrat si osoby, ke kterým promlouváme, navodit atmosféru vhodnou k tématu a už frčííííme. Ale nyní? Přes obrazovku? Celá prezentace se díky tomuto kanálu může lehce zvrhnout k jinému žánru. Nudné sit-down tragedy.
Nu, což o to, někteří se rychle pustí do vyřízení nepřečtených emailů, zkušenější zvládnou odbavit dlouho odkládaný nákup na eshopu. Ale co vy? Moříte se s výkladem, mluvíte a mluvíte, zanořujete se hlouběji do pomyslné brilantnosti vašeho tak dlouho pilovaného řešení a po závěrečném finále nakonec raději podruhé zopakujete: „Ehm. Takže! Toto je taková malá tečka za tím naším případem…“. Aby přišel už konečně alespoň jeden malý, vlažný potlesk. Prostě zklamání.
Online prezentace je zkrátka jiný žánr. Vypadá to stejně, účel to má stejný, ale publikum je připraveno na úplně jiný kus. Je to podobné, jako když čekáte tenis a ono se ukáže, že to sice tenis byl, ale stolní.
Nicméně nezoufejte, pomoc je snadná. Chce to jen trochu jiný přístup k tvorbě podkladů.
To, co původně zvládla síla vašeho charisma, musí nyní nahradit větší chytlavost příběhu.
To, co jste v minulosti řešili dramatickou pauzou, nahraďte větším spádem děje. Burcujte, přitahujte pozornost, pusťte do hry animace. Vyžadujte interakci. Tahle show si žádá o dost větší dramatizaci.
Vytuňte své znalosti PowerPointu. Pusťte se do divoké řeky jménem Prezi, ale hlavně – nebojte se to odpíchnout. Vaši posluchači sem nepřišli na Wagnera, oni si přišli zařádit na Daft Punk.
@ZábojMarek